V porovnání s loňským rokem evidují všechna dětská oddělení Nemocnice Pardubického kraje vyšší počet pacientů, a to jak těch v ambulancích, tak hospitalizovaných. Nárůst je jednoznačně v souvislosti s vlnou respiračních onemocnění, která jde napříč všemi věkovými skupinami dětí. Komplikovanější průběh, jenž může někdy končit až hospitalizací, mají zejména děti do jednoho roku.

"Hospitalizované děti do jednoho roku se v drtivé většině případů nakazily od staršího sourozence, který navštěvuje školu nebo školku. V porovnání s běžným obdobím registrujeme vyšší podíl dětí do tří měsíců, což opravdu nebývá obvyklé," říká primář dětského a novorozeneckého oddělení Pardubické nemocnice Marian Šenkeřík a dodává, že důvody, proč je tolik nemocných dětí, jsou dva: "Jednak se děti neměly možnost v minulém roce pořádně imunizovat v dětských kolektivech, a tato přirozeně získaná imunita teď chybí, a jednak je to dáváno do souvislosti s nástupem onemocnění tzv. RS virem. Onemocnění dýchacích cest se objevují pravidelně, jednou za čas se ale objeví infekt s těžším průběhem, což pravděpodobně nastalo teď."

Jak jsou na tom dětská oddělení v krajských nemocnicích?

Kapacity se různí. Zatímco z některých oddělení už museli děti překládat do jiných nemocnic v kraji, Pardubická nemocnice k tomuto kroku ještě přistoupit nemusela. Ve Svitavské nemocnici museli požádat o pomoc kolegy z Orlickoústecké nemocnice. "Na našem oddělení máme plno. Posledních čtrnáct dní je vidět výrazný nárůst zejména u novorozenců a kojenců. Jde o respirační infekty, většinou virové, které končí až zápalem plic. V posledních deseti dnech se přidaly i větší děti, předškoláci a školáci do 10 až 12 let, ale u nich průběhy onemocnění nejsou až tak těžké," konstatovala primářka dětského a novorozeneckého oddělení Svitavské nemocnice Ludmila Pospíšilová.

Podobně hovoří i primář dětského a novorozeneckého oddělení Orlickoústecké nemocnice Luděk Ryba. "I na našem oddělení evidujeme velký nárůst těchto onemocnění. Loni koronavirus dramaticky způsobil pokles nemocnosti a hospitalizací, téměř vyhladil respirační infekce, letos se to úplně otočilo. U respiračních onemocnění jsme vysoko nad běžnými průměry, v polovině měsíce už máme čísla, která jsou běžně za celý měsíc," sdělil Luděk Ryba. "Dost časté je, že tato nemoc propuká u měsíčních, dvouměsíčních či tříměsíčních miminek. Zdrojem nákazy je většinou starší sourozenec, zpravidla předškolák nebo školák," dodal primář.

Situaci v okresu Chrudim pak přibližuje primář dětského a novorozeneckého oddělení Chrudimské nemocnice David Kasal: "Od začátku září začaly stoupat respirační infekty a plnit ordinace dětských lékařů, od října je znát výrazný nárůst i na našem oddělení. Jde především o RS viry."

Co mají rodiče dělat?

Předcházet respiračním onemocněním bez omezení kontaktu s ostatními lze jen složitě. Z dlouhodobého hlediska je určitě důležité otužování a pestrá strava. V době, kdy se virózy objevují ve zvýšené míře, mohou pomoci i multivitaminy, i když pokud mají děti stravu vyváženou a bohatou na ovoce a zeleninu, dostává jejich tělo ty správné vitaminy a minerály přirozenou cestou. Nepopulární, avšak fungující radou, jak se vyhnout onemocnění dýchacích cest u malých dětí, u kterých teď lékaři registrují horší průběh, je nedávat starší sourozence do dětského kolektivu školky, pokud je to tedy samozřejmě jenom trochu možné.

Zvlhčovat, zvlhčovat, zvlhčovat...

Když už se kašel, rýma a teplota objeví, je vhodné co možná nejvíce zvýšit vlhkost vzduchu. Obecně známá je rada přehodit v místnosti přes teplé topení vlhkou textilii. Zvlhčit prostředí na spaní malým dětem lze i přehozením vlhkého ručníku přes část postýlky. "V domácí lékárničce by neměly chybět léky na teplotu, a to jak s obsahem brufenu, tak paracetamolu. Rodina s malými dětmi, které ještě neumějí smrkat, využije odsávačku," radí primář Šenkeřík. Ta se dá pořídit buď mechanická, nebo se speciální násadou na vysavač. Důležitá je zejména správná technika odsávání. Řada rodičů totiž místo dýchacích cest odsává stěnu nosu.

O nákupu léků je třeba se vždy poradit s ošetřujícím praktickým lékařem a při jejich dávkování se řídit vahou, nikoli věkem. "Vystoupá-li teplota malého dítěte přes 38 °C a tato situace trvá jeden a více dní, měl by takového malého pacienta určitě vidět dětský lékař, v první řadě jeho obvodní pediatr, který dítě zná, ví, s čím se léčí, a zná i jeho rodinu," uzavírá primář Ryba.