"Chtěli jsme vidět všechny areály a pracoviště těsně za sebou, abychom si udělali představu o jejich úrovni a problémech v přímém srovnání. Budeme ty poznatky ještě samozřejmě podrobně vyhodnocovat, ale musím konstatovat, že v našich čtyřech muzeích, v krajské galerii a knihovně je jednak velký potenciál odborníků a zapálených nadšenců, což je jedno bohatství samo o sobě. Evidentní také je, že máme ve sbírkách skutečné umělecké a historické poklady, což si mnohdy ani neuvědomujeme," konstatoval po poslední cestě Roman Línek.

Hejtmanství vlastní i podstatnou část budov, ve kterých kulturní instituce sídlí, a ty jsou samy o sobě velkým skvostem, ovšem úměrně k tomu náročným na údržbu. Jenom v Městské památkové rezervaci Pardubice kraj vlastní celý areál zámku, část Příhrádku, Dům U Jonáše a domy u Zelené brány, ve kterých sídlí Krajská knihovna. V Chrudimi patří budova muzea městu, ve Vysokém Mýtě jsou měšťanské domy s muzeem kraje, ale spolupracující Muzeum karosářství patří také městu. I v Litomyšli se kraj o prostory dělí s městem - kraji patří bývalé piaristické gymnázium, které prošlo před pár lety generální obnovou, a od minulého roku také tzv. Portmoneum. Další prostory muzea jsou v zámeckém pivovaru, který je města Litomyšl.

Samostatnou kapitolou je Zámek Pardubice
Největší výkladní skříní kulturních institucí kraje je samozřejmě pardubický zámek a jeho areál, kde sídlí Východočeské muzeum a Východočeská galerie a na Příhrádku se chystá komunitní centrum Krajské knihovny. "Chceme celý zámecký komplex dostat do dobré a udržitelné kondice nejen zvenku, ale také z hlediska vnitřních rozvodů a zázemí pro návštěvníky i zaměstnance. Renesanční zámek však se svými zcela ojedinělými zachovalými freskami, pernštejnskou truhlou a fortifikačním systémem může být také velkým turistickým magnetem spojeným s vrcholným obdobím vlády Pernštejnů. Proto je předmětem dalšího evropského projektu vznik turisticky zajímavého pernštejnského okruhu a uvolnění některých zajímavých prostor, kde jsou nyní dílny, pro veřejnost," řekl Roman Línek.

Problémem, který není vidět, jsou depozitáře
Muzea a galerie ale kromě té vystavované části svého kulturního bohatství mají mnohonásobně více předmětů ve svých depozitářích. A vzhledem k tomu, že jejich úkolem je ze zákona i neustále mapování života společnosti, rostou i požadavky na skladovací prostory. "V současné době máme k dispozici především několik bývalých školských areálů, které využíváme, někde máme i další budovy a některé prostory si pronajímáme," uvedl vedoucí odboru Milan Novák a pokračoval: "Je ale potřeba si uvědomit, že depozitáře mají přísné podmínky na nosnost podlah, na teplotu a vlhkost a samozřejmě také na zabezpečení. A právě kvůli tomu jsme mnohdy na hraně možností."

Pro Východočeské muzeum by problém měla vyřešit stavba moderního depozitáře a dílen v Ohrazenicích. "Je to náš druhý velký evropský projekt, který nám usnadní jak samotné ukládání cenných věcí, tak i vystěhování některých provozů ze zámku a jejich uvolnění pro nové expozice," dodal Línek.

Stovky krabic s archeologickým nálezy
Povinností regionálních muzeí je i uchovávat archeologické nálezy, které byly objeveny na území kraje. V posledních letech se k tomu využívají pro svou příhodnost zejména krabice od banánů, které se staly i neformální měrnou jednotkou v depozitářích. Například nálezy ze Zámeckého návrší v Litomyšli čítají na 500 "banánovek".

Největší zemní práce za posledních mnoho let ale na území kraje teprve čekají, a to s výstavbou silnice D35. Její trasa navíc vede historicky zajímavým terénem, takže je předpoklad, že nálezy budou bohaté. Nezanedbatelné budou také možné objevy při budování obchvatů Chrudimi a Slatiňan. "Počítáme s tím a začínáme se na to připravovat," ubezpečil pracovníky muzeí Roman Línek.