Projekt se uskutečnil díky grantu z fondů Evropského hospodářského prostoru. Pracovníci jednotlivých zařízení prošli řadou školení a ve spolupráci s externími konzultanty připravili transformační plány všech osmi zařízení v kraji.

"Pro děti je velmi důležité, aby mohly vyrůstat ve své vlastní rodině. Pokud to skutečně není možné, tak alespoň v prostředí, které se rodině co nejvíce blíží. Proto vítáme projekt Pardubického kraje, který ukazuje v praxi, jak může vypadat transformace ústavních zařízení směrem ke službám terénním a ambulantním tak, aby se rodinám dařilo překonat potíže a dítě nemuselo z rodiny odcházet. Věříme, že zkušenosti získané v rámci projektu budou inspirací i pro další dětské domovy nebo jiná ústavní zařízení pro děti v jiných krajích", komentovala tento počin ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Na území kraje je celkem pět dětských domovů a tři dětská centra, dříve určená zejména pro kojence. "Na tvorbě jejich transformačních plánů se podíleli sami zaměstnanci těchto zařízení a musím říct, že po počátečních rozpacích si všichni uvědomili, že situace v péči o ohrožené děti se hlavně s rozvojem pěstounské péče diametrálně mění a začíná být zájem také o jiné služby, než jen o klasickou ústavní péči," řekl jeden z členů řídícího týmu projektu, 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a dodal: "Na projektu se podílely společně tři odbory Krajského úřadu Pardubického kraje - sociální, školský a zdravotní a výsledek jejich práce je v rámci České republiky ojedinělý. Pardubický kraj je tak připraven kompletně změnit systém péče o ohrožené děti v celém tomto regionu."

Zásadní pozitivní změny přinese projekt samotným dětem, které nemohou vyrůstat z různých důvodů ve své biologické ani pěstounské rodině. "Je nezbytné, aby děti vyrůstaly v prostředí, které je co nejvíce podobné běžné rodině. Proto institucionální forma péče bude postupně nahrazována péčí v komunitě, a to v bytech nebo rodinných domech. Děti zde budou mít nejen potřebné zázemí, ale budou zažívat chod běžné domácnosti. Z takového prostředí budou děti lépe připraveny na samostatný život, až dosáhnou plnoletosti nebo až dostudují," upřesnil Pavel Šotola, člen Rady Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor, který už má zkušenosti s transformací pobytových sociálních služeb v kraji. "Velmi důležité bude také doplnění a rozšíření podpůrných služeb pro ohrožené biologické rodiny, protože hlavním cílem je, aby děti své rodiče vůbec nemusely opouštět. Pracovníci stávajících dětských domovů a center se budou věnovat také terénní práci přímo v rodinách a v některých nyní využívaných budovách budou prostory pro ambulantní péči anebo pro odlehčovací služby," nastínila ředitelka Dětského domova Pardubice Kateřina Fialová.