Krajský úřad měl povinnost bezodkladně rozhodnout o uložení limitů už 22. června 2022, kdy byla Krajským soudem v Ostravě pozastavena platnost emisní výjimky. Výjimka byla následně 21. prosince 2022 tímto soudem zcela zrušena pro rozpor se zákonem. Krajský úřad však rozhodl až nyní po více než roce a po opakovaných podnětech nevládních organizací a nařízení ze strany MŽP.

Rozhodnutí Krajského úřadu je navíc nezákonné, protože každé faktické prodloužení výjimky musí podle evropské legislativy projít plnohodnotným procesem, ve kterém se k záměru může vyjadřovat veřejnost. Není to přitom poprvé, co krajský úřad v případě elektrárny Chvaletice rozhodl za zavřenými dveřmi bez účasti veřejnosti - například v roce 2019 posvětili úředníci částečnou modernizaci dvou bloků elektrárny, a porušili tak podle Nejvyššího správního soudu zákon.

Nevládní organizace se nyní proti rozhodnutí odvolají, protože krajský úřad fakticky rozhodl o nové výjimce. Využil k tomu stav předcházení nouze k teplárenství, který však krajský úřad k prodloužení výjimky neopravňuje, vztahuje se totiž pouze vybrané teplárenské zdroje (které čerpají tzv. teplárenskou výjimku) a zdroje sloužící ke krátkodobé dodávce energií, mezi něž Elektrárna Chvaletice nepatří. Vzhledem k pravomocnému rozsudku soudu by MŽP mělo nové rozhodnutí krajského úřadu zrušit a nařídit snížení limitů na zákonnou úroveň. V takovém případě by elektrárna musela uložené limity začít okamžitě plnit, nebo omezit či zastavit provoz. Elektrárna navíc nedávno oznámila, že našla způsob, jak snížit množství rtuti ve spalinách pod úroveň emisního limitu.

I v případě zastavení provozu či úplného odstavení elektrárny však nebudou nijak zásadně ohroženy dodávky tepla či elektřiny. Data za rok 2022 ukazují, že vývoz elektřiny z ČR byl více než trojnásobný oproti celkové (byť v tom roce rekordní) výrobě elektrárny Chvaletice. Výroba elektřiny z Chvaletic byla vyšší než vývoz (tedy potřebná pro domácí spotřebu) jen 931 hodin. Výpadek elektrárny Chvaletice nijak neohrozí českou ani evropskou energetickou bezpečnost a nezpůsobí nedostatek elektřiny. Z dat Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E), která analyzoval think-tank Ember, vyplývá, že v EU se přes poslední zimu od října do března snížila výroba elektřiny z uhlí o 27 TWh (tedy o šestinásobek celkové roční výroby elektrárny Chvaletice).

Elektrárna Chvaletice nepatří mezi významné dodavatele tepla pro velkou aglomeraci jako například teplárenské zdroje v Mělníku, Opatovicích nebo v Trmicích. Dodávka tepla na úrovni 130 TJ za rok odpovídá malé teplárenské soustavě zásobující několik stovek domácností. Při využití stávajících rozvodů tepla lze Chvaletice v krátkodobém horizontu nahradit například menším biomasovým či plynovým kotlem s výkonem do 20 MWt nebo kogenerační jednotkou (lokalita je plynofikována), případně (podle stavu zateplení budov v síti) tepelným čerpadlem. V případě vhodné konfigurace by bylo možné využít i stávající plynové kotle z najížděcí kotelny. Některé napojené budovy také mohou přejít na lokální vytápění například tepelnými čerpadly či biomasovými kotli.

Nové emisní limity byly schválené již před téměř šesti lety a splnilo je 92 ze 110 velkých spalovacích zařízení v ČR. Chvaletice však neustále trvaly na dlouhé a příliš rozsáhlé výjimce, jakou zákon neumožňuje. Díl viny však nesou i úřady - Krajský úřad Pardubického kraje (který ji udělil poprvé), Krajský úřad Olomouckého kraje (který výjimku udělil znovu) a Ministerstvo životního prostředí, které ji za ministra Richarda Brabce potvrdilo.